Úzkost, panika, deprese a vztahy
Když se dlouhodobě objevuje úzkost, přichází panické ataky, nebo máte pocit, že „už to nejde“, je přirozené hledat pomoc. Stejně tak mohou být důvodem vztahové potíže, vyčerpání, ztráta radosti, nebo nejistota spojená s jídlem a tělem.
V terapii společně vytváříme bezpečný prostor, kde je možné zastavit se, zorientovat se v tom, co se děje, a postupně hledat cestu k úlevě a větší stabilitě. Pracuji v Gestalt přístupu – s důrazem na uvědomění, emoce a také na signály těla.
Nabízím osobní terapii v Praze 3 (Flóra) i online terapii.
Úzkost a dlouhodobé napětí
Úzkost může mít mnoho podob – přetížení, neklid, obavy, tlak na výkon, nespavost, stažený žaludek nebo pocit „jsem pořád ve střehu“. Často se děje, že tělo reaguje dřív než hlava – a člověk pak mívá pocit, že „se nemá čeho bát“, ale přesto se bojí.
V terapii se zaměřujeme na to, kdy úzkost přichází, co ji spouští, jak se projevuje v těle, a jak s ní můžete být tak, aby Vás nezahlcovala. Postupně hledáme konkrétní změny v prožívání i v každodenních situacích.
- Úzkostné myšlenky: „co když…“, katastrofické scénáře, přetáčení situací.
- Tělesné projevy: tlak na hrudi, zrychlený dech, stažené břicho, třes, nespavost.
- Vyhýbání: omezení aktivit, strach z chyb, ztráta spontánnosti.
Pokud chcete, můžete si také přečíst stránku Psychoterapie Praha.
Panické ataky
Panická ataka může být velmi děsivá – přichází náhle, tělo se rozběhne do poplachu, člověk má pocit, že se „něco stane“. Typické bývá bušení srdce, dušnost, třes, motání hlavy, pocit na omdlení nebo strach ze ztráty kontroly.
V terapii pracujeme s tím, aby se z paniky nestal začarovaný kruh (strach ze strachu). Důležitá je stabilizace, porozumění spouštěčům a postupné navracení důvěry v tělo.
- Strach ze spouštěčů: MHD, obchody, práce, schůzky, samota.
- Kontrola těla: hlídání dechu, pulsu, pocitů (často zhoršuje napětí).
- Vyhýbání: omezení života, ústup z aktivit, izolace.
Pokud zvažujete online formu, podívejte se také na Online terapii.
Deprese, vyčerpání a ztráta radosti
Deprese nemusí vypadat jen jako smutek. Často se objevuje jako únava, ztráta motivace, prázdnota, stažení ze vztahů, pocit „nic nemá smysl“, nebo dlouhodobé vyčerpání. Někdy je přítomná i zvýšená citlivost, podrážděnost nebo pocit viny.
V terapii je důležité najít oporu, zorientovat se v tom, co Vás zatěžuje, a začít znovu budovat stabilitu – krok po kroku, realisticky. Důležitou součástí může být i práce s hranicemi, sebehodnotou a se vztahy.
- Vyčerpání: „jedu na autopilota“, vše je náročné.
- Ztráta radosti: nic netěší, i když „by mělo“.
- Stažení: izolace, neschopnost „se zvednout“.
Pokud chcete terapii osobně, informace najdete na stránce Terapie Praha 3.
Vztahové problémy a hranice
Vztahy jsou často místem, kde se nejvíc ukazují naše potřeby, zranění i očekávání. Někdy se opakují podobné scénáře: nejistota, žárlivost, konflikty, stažení, pocit, že „dávám moc“, nebo naopak strach z blízkosti.
V terapii může být užitečné podívat se na vzorce ve vztazích, práci s hranicemi, komunikaci, a také na to, co se ve Vás děje, když jste v kontaktu s druhými.
- Konflikty a nedorozumění: hádky, ticho, zacyklení.
- Hranice: neumím říct ne, přizpůsobuji se, bojím se odmítnutí.
- Nejistota ve vztahu: strach ze ztráty, zrada, důvěra.
Problémy s příjmem potravy a vztah k tělu
U žen se často objevuje napětí kolem jídla a těla: přejídání, restrikce, výčitky, kontrola, stud, nebo pocit, že „jídlo řídí můj den“. Někdy je v pozadí tlak na výkon, emoce, které nejdou snadno unést, nebo dlouhodobé přetížení.
V terapii se zaměřujeme na to, co pro Vás jídlo a tělo znamená, jaké emoce se s tím pojí a jak se dá postupně budovat stabilnější a laskavější vztah k sobě. Vždy citlivě, bez tlaku, Vaším tempem.
- Kontrola a výčitky: „byla jsem hodná / nebyla jsem hodná“.
- Emoce a jídlo: jím, abych se uklidnila / nejím, abych měla kontrolu.
- Stud a izolace: tajení, vyhýbání se situacím, nejistota v těle.
Pokud si nejste jistá, zda je tohle téma „na terapii“, je to v pořádku — často stačí přijít a začít tím, co je teď nejvíc těžké.
Časté dotazy
prakticky a srozumitelně
Kdy je dobré přijít do terapie?
Když Vás potíže omezují, opakují se nebo máte pocit, že „už to nechcete dál nést sama“. Nemusíte čekat, až bude nejhůř.
Co když se bojím, že mě terapie rozloží?
Tempo nastavujeme tak, aby bylo bezpečné. Cílem není „hrabat se“, ale získat oporu, porozumění a postupné kroky k úlevě.
Můžu přijít i když nevím přesně, co mi je?
Ano. Někdy je start jen v tom, že je Vám těžko, jste přetížená nebo máte pocit, že se něco opakuje. Společně to postupně pojmenujeme.